Proč je zívání nakažlivé?
Zívání je fenomén, který zůstává do značné míry záhadou. Vědci se ho snaží vysvětlit několika teoriemi, přičemž některé z nich se zaměřují na jeho fyziologické funkce a jiné na jeho sociální význam.
Co je zívání a proč k němu dochází?
Zívání je reflex, který se vyskytuje nejen u lidí, ale i u většiny obratlovců. Průměrně trvá přibližně šest sekund a je často spojováno s únavou, ospalostí nebo nudou. Vědci však zjistili, že důvody zívání mohou být i jiné.
Jedna z teorií tvrdí, že zívání pomáhá zlepšit okysličení mozku a těla. Druhá hypotéza naznačuje, že zívání slouží k regulaci teploty mozku – hluboký nádech a následný výdech pomáhají ochlazovat krevní oběh v hlavě. Tato teorie se v současnosti jeví jako pravděpodobnější.
Mezi další faktory ovlivňující zívání patří spánkový deficit, stres, změny denního režimu nebo užívání některých léků. Nadměrné zívání může být také příznakem zdravotních problémů, například spánkové apnoe, epilepsie nebo srdečních onemocnění.
Zívání u zvířat
Zívání není pouze lidskou záležitostí – tento reflex byl pozorován i u mnoha zvířat. Zívají psi, kočky, šimpanzi, koně, ale i méně očekávaní tvorové, jako jsou morčata, hadi či žraloci. U některých druhů se předpokládá, že zívání může mít i komunikační funkci.
Sociální aspekt zívání
Kromě fyziologických důvodů je zívání spojováno i se sociálními interakcemi. Výzkumy ukázaly, že nakažlivé zívání souvisí s empatií – lidé mají větší tendenci zívat, pokud vidí zívat někoho blízkého. Tento efekt se objevuje přibližně od čtyř let věku. Děti s poruchou autistického spektra však vykazují nižší náchylnost k nakažlivému zívání, což může souviset s odlišným vývojem empatie.
Podobný jev byl zaznamenán i u zvířat – například psi často reagují na zívání svého majitele stejným způsobem. To naznačuje, že nakažlivé zívání může sloužit jako forma neverbální komunikace i mezi různými druhy.
Závěr
Přestože vědci stále nemají jednoznačné vysvětlení pro nakažlivost zívání, výzkumy naznačují jeho souvislost s empatií a sociální interakcí. Tento jednoduchý reflex tak odhaluje složitost lidského mozku i propojenost mezi jedinci.