Proč dnešní ženy nemají právo stárnout?

Stárnutím nemyslím nějaký dramatický obraz stařenky s hrbem a bílými vlasy, ale spíš přirozenou proměnu, kdy se objevují vrásky a gravitace začne neúprosně působit na pokožku.

„Používáš nějakou anti-aging kosmetiku?“

Kamarádka se mě ptá, jestli používám nějaké krémy proti vráskám. „Ne, je mi teprve třicet,“ odpovídám. A ona na to: „Ale měla bys už od pětadvaceti!“ Takže co teď? Začít se na to zaměřovat už v mladém věku, abych v padesáti vypadala jako třicítka?

Hodně mě děsí, že už ani pořádně neumím použít make-up, a najednou mám řešit produkty proti stárnutí. Jen včera jsem si kupovala svůj první make-up na stužkovák a dnes už se mám připravovat na to, že brzy budu potřebovat pohřební líčení. Připadám si, jako kdyby pokožce už brzo odzvonilo.

Porovnávání se s ostatními

Někdo by mohl říct: „Tak to neřeš.“ Ale pro ženu to není tak jednoduché. Nejde jen o vzhled, ale o to, jak se cítíme v porovnání s ostatními. Nechci být ta, která bude vypadat starší než moje vrstevnice, až nám bude kolem šedesáti. Chci být stále krásná. Nebo aspoň se o to snažit, i když vím, že stárnutí je nevyhnutelné.

Měla bych se tedy soustředit na to, jak najít kosmetiku, která mi pomůže vypadat mladší. Ale jsem unavená z toho, jak hledám tu správnou kosmetiku a pořád si nejsem jistá, jestli to opravdu funguje, nebo jestli jde jen o placebo. Věda se pořád přou, co je správné, a mezi veganskou, korejskou nebo jinou kosmetikou se mi těžko hledá pravda.

Trend „nestárni“ je nefér

Trend dnes zní jasně: „Nestárni.“ A to mi přijde trochu nereálné. Proč se tohle očekává od žen? Muži stárnou a zrají přirozeně, ale my ženy máme být stále krásné, mladé a bez jediné vrásky. Žena, která nemá vyplněné vrásky kyselinou hyaluronovou a nechová se podle určitých trendů, je jako vyvrhel společnosti.

Mám to vše sledovat?

Jasně, všichni víme, že bychom měly dostatečně spát, pít hodně vody, jíst zdravě, používat SPF a všechno tohle. Vím to, protože jsem si o tom hodně nastudovala, ale stejně to nikdy dlouho nevydržím. Možná bych se opravdu měla víc starat o svou pleť, kdybych měla garanci, že to funguje, ale ve skutečnosti jsem unavená z toho, jak složité to je.

Co říká muž?

Můj muž mi na to řekl: „Ale prosím tě, vždyť vás to přece baví.“ A já jsem v šoku. Opravdu mě to baví? Takže nakonec to možná nechám na moudrém biblickém citátu: „Radostným srdcem zkrásní tvář.“ Protože na složité pleťové procedury a skin care už teď opravdu nemám sílu.

A co vy?

Takže jak to máte vy? Používáte nějaké speciální krémy nebo se na to vykašlete? Jak se vyrovnáváte se stárnutím?