Cesta k přijetí sebe sama: Jak se vyrovnat s tělesnými změnami a najít vnitřní rovnováhu
Cítím se, jako bych žila v těle, které mi nepatří. Už sedm let se nemohu smířit se svou postavou a neustále hledám způsob, jak s tím něco udělat.
Po narození dcery, před osmi lety, jsem během pár měsíců shodila více než jsem přibrala během těhotenství. Cítila jsem se skvěle, měla jsem svou váhu pod kontrolou a vše se zdálo být v pořádku. Jenže pak přišla endometrióza, která mě trápila už před otěhotněním. Aby se onemocnění zastavilo, lékařka mi doporučila hormonální antikoncepci. Nemoc ustoupila, ale kila začala růst – během několika měsíců jsem přibrala dvanáct kilo, která se mi nedaří shodit dodnes.
Pokusy o změnu
Pokusila jsem se cvičit – zapsala jsem se do kurzu na posilování středu těla, vyzkoušela běhání a jógu. Sport však není mou přirozeností a nikdy jsem ho nezačlenila do svého běžného života. Nejvíce mi vyhovuje chůze a turistika, která je spojená s mým oblíbeným cestováním a poznáváním přírody. Jenže dcera turistiky příliš neholduje, takže plány přizpůsobuji hlavně jí.
Cyklovýlety jako nový začátek
Po letech jsem se rozhodla pořídit si kolo. V dětství jsem měla na chvíli Pionýra, na kterém jsem se naučila jezdit, ale po pádu a zničení kola jsem už k cyklistice dlouho neměla důvěru. Teď jsem ale na to připravena a chci začít jezdit s dcerou na společné výlety.
Bruslení a nové výzvy
Další výzvou, kterou se chci postavit, je bruslení. Když jsem byla mladší, nikdy jsem to nezkusila, ale teď si chci pořídit brusle a začít s nimi znovu. Doufám, že dcera bude mým průvodcem a učitelkou.
Problém s běháním
Dřív jsem byla dobrá sprinterka, ale dnes už je to jinak. Po několika pokusech o běh mě vždy opustí dech a chuť pokračovat. Přestože jsem nikdy nekouřila, často se zadýchám, což mi připomíná, jak jsem se snažila vyběhnout na základní škole a skončila jsem ve ztroskotání na cílové čáře.
Strava a její výzvy
Mým problémem je strava. Nedostatek času, chuťové preference a zvyky z dětství mi brání ve správném nastavení výživy. Zdravé stravování jsem začala vnímat až při péči o dceru a rodinu, kdy jsem začala více přemýšlet o kvalitě jídla. Zatímco pro dceru se snažím připravit vyvážené jídlo, sama se často odbývám a večer se nezdravě přejídám.
Je čas na změnu
Vím, že musím začít od sebe. Mým cílem není pouze zhubnout, ale dosáhnout dlouhodobé rovnováhy a cítit se ve svém těle dobře. Chci přestat vnímat své tělo negativně a pracovat na své sebedůvěře. Chci se cítit zdravá a spokojená, nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.
Sebepřijetí je klíčové
I když se cítím zklamaná, musím si připustit, že každý malý krok je důležitý. Mí milovaní děti mě vidí jinak, než se vidím já. Jsou pro mě motivací, abych se neviděla jako „ošklivá tlusťoška,“ ale jako máma, která se snaží najít cestu k lepší verzi sebe sama.